Parkinsonova choroba to nebyla

 O stránkách kde jsou zveřejňované osobní zkušenosti z oblasti antropologické biotypologie jsem se dozvěděla náhodou až v knize Příprava na stáří. Vítám tuto možnost a také já ráda přispěji svou zkušeností týkající se zdravotní služby u pana doktora Šrama.

Zdraví je velmi důležitá hodnota našeho života. Všichni si přejeme zdraví do nového roku, při narozeninách, ale někdy je to pouze fráze. Zdraví je základ našeho bytí a zdraví si musíme každý chránit. Ale stává se, že musíme vyhledat odbornou pomoc. Základ k dobrému zdraví jsou informace, jak správně o tělo pečovat v běžném životě, a o to více v případě nemoci. Proto je velmi důležité znát přesnou diagnózu a dozvědět se spolehlivý recept na uzdravení. Setkávám se s tím, že lékaři nezjistí přesnou podstatu špatného zdravotního stavu a snaží se pacienta nějak léčit, aby pacient neměl pocit, že se lékař o něj nestará. Pak se často léčba provádí na základě pokusu a omylu. Nechci znevažovat práci lékařů, ale v praxi to bývá docela často a nejednu takovou zkušenost zažil asi každý.

Například moje maminka v mládí a během prvního těhotenství prodělala silný zápal mozkových blan. V té době, několik let po léčbě, byla bez následků. Bylo přesně diagnostikováno onemocnění zánětu a použity správné léčebné postupy. Mladý organismus se popral s nemocí a po rekonvalescenci bylo vše v pořádku. Takže velký úspěch v léčbě, zvláště když se toto onemocnění léčilo v roce 1951. Postupem času a s přibývajícím věkem přece jen nějaké potíže nastaly. Zánět zanechal na tkáni určité změny, které se začaly hlásit po čtyřicítce. Maminka začala mívat poruchy rovnováhy. Později se to trochu zhoršovalo, zvláště večer, za tmy, chodila trochu jako opilá. Proto jsme ji, hlavně v zimních měsících doprovázeli do práce i na nákupy apod. Také nesměla umývat okna, aby nevypadla ven.

Asi před více jak 20 lety se mamince zhoršil zdravotní stav, začala se jí třást hlava, někdy ruce, někdy se dostavila slabost. Častěji se jí motala hlava, závratě byly větší. Proto navštívila lékaře a po vyšetření a na základě projevovaných příznaků, byla stanovena diagnóza - „Parkinsonova choroba“. Lékař naordinoval léky, ale ty nepomáhaly a naopak se zdálo, že zdravotní stav je stále horší a horší. Mamince se to nezdálo a změnila lékaře. Druhý lékař, zřejmě na základě zápisu v kartě diagnostikoval stejně „Parkinsonova choroba“. Situace se opakovala a došlo ke změně léků, podstoupila další a další vyšetření. Např. rentgeny hlavy a cév, také s kontrastními látkami, dále tzv. „profuk“ hlavy, CT, sono a další. I když se lékaři snažili a hledali pozitivní pomoc, bohužel zlepšení se nedostavilo.

Všechny užívané léky mamince způsobovaly velké zdravotní potíže a po jejich požití jí bývalo velmi špatně. Trpěla velkými závratěmi, stále vrávorala, měla často pocity na omdlení a několikrát omdlela na toaletě. Častěji se projevoval větší třes hlavy, rukou i těla, také srdíčko nepracovalo správně, často mívala na těle studený pot, apod. V podstatě po užití léků byla dvě i více hodin nepoužitelná a nevylezla z postele. Bylo jí velmi špatně. Na naléhání o pomoc si ji několikrát nechali v nemocnici na pozorování. Dostávala kapačky, injekce, léky a navštívil ji i psychiatr.

Asi po dvou a půl letech takového stavu, kdy se situace nijak neřešila, bavila jsem se o tom s jednou paní ze sousedství a ta mi doporučila využít služeb typologické poradny pana doktora Šrama. Řekla mi, že s touto metodou má jen ty nejlepší zkušenosti a dala mi tel. číslo na nejbližší poradnu. V domluveném termínu jsme se dostavily na zdravotní vyšetření do typologické poradny. Využila jsem možnosti si moci nahrát na magnetofonovou kazetu rozhovor s panem doktorem z typologické služby. Do dnešní doby stále máme doma několik takových kazet se záznamy z typologických služeb.

Pan doktor Šramo maminku prohlédl na základě antropologické biotypologie podle znaků. Nejvíce znaků pro zdravotní diagnostiku je soustředěno na rukou, obličeji a na očích, takže pacient se nemusí vůbec svlékat. Po ověření znaků nám sdělil, že v mozku se vyvinuly změny v podobě nezhoubného a zapouzdřeného nádorku. Ten bohužel způsobuje jmenované potíže. Rozvinuly jsme debatu s panem doktorem a vysvětlily mu, co mamince zjistili jiní lékaři. Na to s podivením odpověděl, že se nejedná o „Parkinsonovu nemoc“, i když příznaky tomu částečně nasvědčují. Pokud stanovená choroba lékaři není správná, v takovém případě je zbytečné užívat i léky, protože nemají reálný význam. Dozvěděli jsme se, že ve slabší formě budou problémy přetrvávat stále, ale léky na to nepomohou a naopak škodí. Je to chemie, neřeší daný problém a navíc zatěžuje zažívání, cévy a celkově celý lidský organismus.

Pan doktor Šramo dal mamince významné rady, jak se udržovat v pozitivním stavu a v dobré kondici, aby se zmírnily potíže a mohla žít plnohodnotný život. Také musí být maminka opatrná, aby se neudeřila do hlavy, například při pádu. Rezonancí, tedy úderem, by mohly tkáně začít pracovat a nádorek by se mohl začít zvětšovat. Pokud dodrží všechny doporučené zásady, nebude se tento stav nijak zhoršovat a může s tím žít ještě několik desítek let.

Po tomto sdělení a upřesnění zdravotního stavu přestala maminka užívat léky a následně tímto skončily ty hrozné stavy, které léky způsobovaly. Dnes je to už více jak 18 let od stanovení přesné diagnózy panem doktorem Šramem a zdravotní stav maminky je stále stejný. Minimální třes, slabé závratě. Aby měla maminka jistotu při chůzi a mohla se lépe a bezpečně pohybovat, obstarali jsme jí chodítko, kterého se přidržuje při chůzi. Správná diagnóza přispěla k uklidnění a dodání jistoty mamince i všem rodinným příslušníkům.

Mamince je dnes 85 let, stále luští křížovky, je čtenářka knih a má velký přehled o kultuře, historii, ráda sleduje televizní sportovní přenosy a podobně. Je bystrá, stále čilá a činorodá. Ráda si s ní povídám o čemkoliv. Pokud by se opravdu jednalo o „Parkinsonovu chorobu“ byla by dnes maminka na tom o hodně hůř. Zřejmě by už byla úplně vyřazená z běžného života, ležela by v posteli a nevnímala co se kolem ní děje.

Veliké poděkování panu doktorovi Šramovi, že mamince správnou diagnózou a vysvětlením jak se věci mají, jí zpříjemnil život, že se už netrápí. Maminka i v pokročilém věku prožívá hodnotný a čilý život.

Moc děkujeme.

Vlasta