Reference od účastníků typologických seminářů Aristoteles I, Aristoteles II

15.11.2012 05:42

 

Jméno Aristoteles a s ním spojená starověká osobnost jsou širší veřejností chápány dnes už spíše jako archaický symbol jakési dávno žijící postavy, aniž by kdokoliv znal či měl bližší možnost se seznámit s jeho dílem nebo s dobou, v níž žil a tvořil.

Tak se z Aristotela postupně stal takový spíše abstraktní symbol, s nímž se mnohdy bezostyšně až samolibě neváhají ohánět současní rádoby znalci filosofie a historie, když se pouštějí do srovnávání dnešní „naší vysoce vyspělé civilizace“ s tehdejším „primitivním společenstvím jednoduchých lidí“, kteří mezi sebou jen válčili, dělili se na pány a otroky a občas jen tak mimochodem vytvořili nějaké umělecké dílo nebo stavbu, či pár nadaných jednotlivců si zafilosofovalo při klanění se starověkým božstvům. O některých Aristotelovi přisouzených výrocích se mluví i s despektem, jako např. o aristotelovském zeměstředném uspořádání vesmíru nebo o aristotelovsko-tomistickém církevním jednobožství.

Absolutní opak je však pravdou! Když se z úst pana profesora Šrama dovídáme o době, kdy Aristoteles žil a působil, o jeho nezávislé učitelské činnosti nejprve v Platónově škole a později ve své vlastní Aténské, dále o jeho přírodopisné systematické práci na ostrově Lesbos, o hloubce do dnešních dob, ba až do daleké budoucnosti lidstva přesahujících dílech a myšlenkách, zůstáváme stát v úžasu, v němém obdivu a v hluboké úctě před touto mimořádnou osobností. Při procházení odkazu jeho děl (vlastně jen dochované malé části) sledujeme a s uznáním přijímáme jeho nadčasovost a hlubokou pravdivost.

Pak pochopíme i to, že jeho tehdejší věhlasnost a autoritu použili a využili mnozí málo významní a věrohodní pozdější autoři a přepisovači, aby se jménem Aristotelovým zaštítili a dále hlásali své omyly, polopravdy, či překroucená a nepochopená tvrzení jako jeho původní a autentická. V poaristotelovské době se ale našlo několik osobností, které se zasloužily o zachování a předání skutečného odkazu a myšlenek velkého učitele Aristotela. Nehledě na to, že celá dnešní moderní přírodověda používá dodnes jeho rozdělení, např. na živočišné druhy.

Absolvované semináře se pro nás staly úžasným bodem obratu ze školního podsunutého názoru o zastaralosti a naivnosti jeho tehdejšího učení k hlubokému uznání a obdivu k jeho nadčasovým pravdám a sdělením.

Kéž by se s jeho odkazem seznámilo co nejvíce přístupných lidí!

Za toto nádherné znovuobjevení pravd a mouder Aristotela ze Stageiry vděčíme a tímto vyjadřujeme své poděkování panu profesorovi Jánu Šramovi.

Pedagog, 58 let a architektka, 32 let

 

Dnešní uspěchaná a poněkud překotná doba vede k tomu, že v mnohém převažuje povrchnost, takže hlubší studium doby antického Řecka, tehdejší filozofie, politologie a rodícího se přírodovědeckého poznání se pro nás stává prakticky nedostupným. Přesto, že seminář o Aristotelovi byl také jen letmým nahlédnutím do jeho života a díla, představuje dobré vodítko pro studium dnes dostupných a často přepracovaných fragmentů jeho díla.

Na semináři si přišli na své nejen vyznavači filozofických úvah a teorie, nýbrž také pragmatici, kteří zde mohli načerpat též konkrétní informace o tom, jak probíhal běžný život té doby a jak byla organizována činnost v jedné z prvních skutečně vzdělávacích institucí, kterou Aristotelova Peripatetická škola v Lykeionu byla.

Tento seminář je podle mého názoru významným povzbuzením pro ty

  1. skutečné vědce, kteří aktivně zkoumají realitu tohoto světa za účelem jejího vyššího poznání, bez něhož se nelze náležitě orientovat v mezilidských vztazích ani porozumět ostatní přírodě, která je naším domovem,
  2. kteří cítí potřebu vyznat se alespoň trochu v základních principech přežití a pozitivního rozvoje lidského společenství. Stále více lidí, s kterými přicházím do styku v pobočce poradny antropologické biotypologie a při své pedagogické, vědecké a osvětové činnosti, pociťuje výrazný rozpor mezi tím, co považují za správné, pravdivé, užitečné a perspektivní a tím, co jim podsouvají v převažující míře politici, sdělovací prostředky, postmoderní pseudovědci a v narůstající míře i umělci zmaru, chaosu a dekadence.
  3. kteří chtějí poznat a pochopit základní principy politiky jako správy věcí veřejných a mají zájem o poznání a realizování rozumné organizace lidské společnosti.
  4. kteří mají možnost porovnávat proporce mezi:
    1. skutečnými Aristotelovými myšlenkami a tezemi a
    2. tím, co je Aristotelovi po staletí se zjevným úmyslem podsouváno.

Přesto, že jsem očekával, že zachované střípky Aristotelova díla budou použitelné i v dnešní době, došel jsem k názoru, že jsou aktuální a přímo aplikovatelné právě dnes v době prohlubujícího se úpadku vedení a organizování pozemské civilizace.

Vzhledem k tomu, že původní Aristotelova díla se nezachovala a jsou k dispozici jen přepracované fragmenty, je mnohdy pro zájemce obtížné vypreparovat z těchto publikací původní myšlenky Aristotelovy. Těm, kteří o to usilují, je seminář dobrým vodítkem, neboť Aristotelovo dílo má jednotnou a systematickou povahu. Ten, kdo si ji osvojí, snáze rozpozná mnohé neúmyslné dodatky či úmyslná zkreslení. Už jenom to, že se Aristoteles  nikdy nevyjadřoval k náboženským otázkám a nenapsal žádnou studii o astronomii, je cennou informací pro tuto orientaci.

V úvodu knihy Aristoteles Nikomachova etika, která vyšla v roce 1937, tedy v době nezadržitelně se blížící II. světové války, je vyslovena následující kritika: „Heslo - člověk jest měrou všech věcí - se stalo základem krajního subjektivismu, relativismu a individualismu. Bylo pochybováno o objektivním poznání, ježto prý není nic pevného, trvalého; jest jen člověk se smyslovým vnímáním a s pudy. Poznání prý jest pouhá hra představ, které jsou stejně pravdivé a nepravdivé. Člověk měl býti osvobozen od veškeré autority a posledním cílem se mělo státi ukojení pudů. Volný člověk měl být zbaven všech pout. Náboženství, právo, dobro, krásno, pravda se pokládaly za pouhou úmluvu, za něco, co jest určováno pouze lidmi, nikoli co jest od přirozenosti. Nic prý není o sobě pravda, nic o sobě není dobré a spravedlivé, všechno záleží na subjektivním mínění a libovůli. Pravdu a právo má jen silný jedinec. Ve všem rozhoduje jeho vůle a moc, jemu jest dovoleno, zabezpečiti se proti násilí cizímu, sám však může beztrestně činiti násilí druhým. Křivda, kterou činí silnější slabšímu, jest prý právem. Za takových poměrů se cenila nejvýše morálka hrubé užitečnosti a úspěchu, spojená s vypočítavou chytrostí.“  

Toto hodnocení nápadně připomíná současné postmoderní názory, které, jak je vidět, nejsou ani zdaleka ničím novým. Mnozí lidé považují současný stav mezilidských vztahů a mezinárodní situaci za bezvýchodnou. Aristotelovo dílo v sobě obsahuje reálné východisko, avšak mnozí jej tam nehledají, jiní jej tam nevidí a jiným se zase zdá nerealizovatelné. Život se mnohým z nás jeví stále těžší, avšak pokud se nebudeme základními principy lidského soužití řídit, nebudeme schopni naše životní problémy aktivně řešit, bude náš život ještě těžší.

Obávám se, že nůžky mezi současným převažujícím účelovým chováním podstatné části pozemšťanů a rozumovým a ctnostným chováním, nezbytným pro přežití a další rozvoj pozemské civilizace, se v současné době rozevírají tak, že se již nevyhneme vážnějším turbulencím spojeným se značnými ztrátami a utrpením pro většinu obyvatelstva a tučnými zisky pro pár padouchů.

Velmi bych ocenil, pokud by se Občanské sdružení Melius k problematice etiky a morálky vracelo a kdyby našlo cesty, jak na tyto hodnotné semináře přivést ještě více posluchačů.

Pedagog, 62 let

 

V roce 2012 jsem se zúčastnila typologických seminářů Aristoteles I a Aristoteles II. Do té doby jsem z různých stran, z různých vědních oborů, při různých událostech slyšela: „O tom psal již Aristoteles… Toto nám první doložil Aristoteles… Díky Aristotelovi…“ atd. Bylo mi tedy zřejmé již před oběma semináři, že Aristoteles byl opravdu vlivná osoba, ke které se současná doba stále vrací. Z toho plyne, že on musel svoji dobu předstihnout, když neustále čerpáme z jeho dochovaných myšlenek. Před semináři jsem však něco hlubšího, konkrétnějšího či detailnějšího o něm nevěděla.

Oba semináře byly nabité informacemi, se kterými by se, dle mého názoru, měl každý seznámit. Pan Ján Šramo mi nabídl takové informace o Aristotelovi, že jsem si hned šla koupit knihu Aristoteles: Rétorika, a ta je taková moje bible. Stačí mi např. před spaním si přečíst jen stránku a hned je mi lépe. Je plná dobra a láskyplnosti. Doufám, že se mi v životě podaří si hesla hlásané již Aristotelem osvojit, a na základě nich žít svůj život.

Etnoložka, 25 let

 

Vyhledávání

„Svojí povahou člověk vykonává všechno. Myslí, uvažuje, pracuje, miluje, hněvá se, respektuje, reaguje na všechny venkovní i vnitřní životní podněty.“                                      J. Šramo 

MOTTO

"Znaky prezentují vlastnosti povahy a nemocí jsou vidět na první pohled. Proto, aby člověk z nich získal informace, nemusí vyslovit "zaklínající" formule, ani je nemusí obdivovat dvě hodiny. Vyskytnou se lidé, kteří nejsou tohoto znalí, Neřiďte se neznalostí. Spíše naopak, hledejte lidi znalé, od kterých se můžete pozitivně poučit. Existují i lidé hloupí, neschopní toto pochopit. Neřiďte se hloupými lidmi. Snažte se od rozumných a znalých získat informace na rozšíření vlastního poznání. Jsou však i lidé, kteří si jsou tohoto všeho vědomí, ale závidí. Neopakujte jejich způsoby. Závist plodí zlost a člověku blokuje schopnost poznání."

Životní zkušenosti

Literatura, která otevírá oči lidem

     ZPŮSOBY ÚPRAVY POVAHY   prof. JÁN ŠRAMO   Poprvé v historii byl pro širokou veřejnost vydán jedinečný knižní titul Způsoby úpravy povahy. Obsahuje přehledně...

Povolání entomologa mi zjistil prof. Šramo

Rád bych se s Vámi podělil o mou neocenitelnou životní zkušenost v oblasti volby povolání, za kterou vděčím mé mamince a nejmoudřejšímu člověku jakého znám, profesoru Jánu...

V televizi ČT1 rozhovory o antropologické biotypologii

ČT1 v pořadu SAMA DOMA - ze dne 14.9.2011 a 25.10.2011 odkaz na rozhovory o antropologické biotypologii 

Využití antropologické biotypologie v praktickém vyučování

Využití antropologické biotypologie v praktickém vyučování - bakalářská práce

 
DOPORUČUJI  INTERNETOVÉ ADRESY:
 
 
 
 

Fotografie použita dle Creative Commons John-Morgan  © 2011 Všechna práva vyhrazena.

Vytvořte si webové stránky zdarma!Webnode