Znám lidi, kteří se rozhodli škodit panu profesorovi a co je k tomu vedlo

Znám lidi, kteří se rozhodli škodit panu profesorovi

a co je k tomu vedlo

Více než dvě desetiletí znám pana profesora, který je lékař, typolog, psycholog a za tu dobu jsem se průběžně seznámila s mnoha lidmi, kteří se začali řídit podle získaných typologických rad a velice si tímto pomohli. I přesto, že si každý značně pomohl, po určité době se někteří z nich posléze otočili o 180^o. Konkrétně znám lidi, kteří se rozhodli, že začnou škodit panu profesorovi a antropologické biotypologii.

„Co je k tomu vedlo?“ Vysvětlení je zcela jednoduché, výkon jejich povahy. Je to tak, že každý člověk má svoji povahu, která je složená ze všech povahových vlastností. Pokud člověk vynaloží určitou dlouhou dobu vlastní práci sám na sobě, tímto způsobem má možnost upravit své povahované vlastnosti. Záleží na každém jednotlivém člověku, zda svým rozumovým rozhodnutím zapojí do výkonu pozitivní povahové vlastnosti své povahy, které potřebují docela málo naší energie pro svůj výkon. Být dobrým člověkem není vůbec energeticky náročné a každý rozumný člověk si dokáže uvědomit, že chovat se prosociálně je náležité a nikoho nestojí téměř žádné veliké úsilí ani energii tzv. jde to celkem samo. V případě, že svým rozumovým rozhodnutím si někdo zvolí, ale opačný způsob, i kdyby si to třeba nechtěl sám před sebou přiznat, i přesto si je plně vědom, že výsledkem jeho jednání bude jisté nenáležité, neprosociální chování z důvodu, že zapojí své určité nevýhodné/negativní vlastnosti. Přitom ke spuštění povahových negativ je potřeba hodně lidské energie, ale když už je jedinec spustí do výkonu, začnou se valit jako lavina. Je to jako se sněhovou koulí, která na sebe při kutálení nabaluje stále více a tímto těžkne a zvětšuje se její objem.

Zhruba asi před 15 lety jsem se na jedné typologické akci ve středních Čechách, seznámila s výřečnou a sportovně založenou paní, kterou z diskrétních důvodů budu nazývat paní Růženka. Velice aktivně navštěvovala i s manželem hnedle všechny typologické akce pořádané v Česku a některé také v Bratislavě. Po našem seznámení mi vyprávěla o tom, že přišla společně s manželem na svoji první typologickou službu v době, když její 2 děti chodily ještě na základní školu. Nechala si tehdy na typologické službě zjistit pro sebe nejvhodnější povolání, pro které má nejlepší předpoklady a zároveň dostala informaci, jakou by měla vystudovat vysokou školu. Ze získaných informací na první typologické službě byla paní Růženka natolik nadšená, že se rozhodla řídit se radami pana profesora, s cílem aby si v životě pomohla. Na základě získaných informací se rozhodla změnit své pracovní zařazení. Paní Růženka následně opustila svoji původně vystudovanou profesi, jelikož se rozhodla pracovat v oblasti, pro kterou má dle typologického zjištění nejlepší předpoklady. Šla sebevědomě za svým cílem, nebála se a skutečně dosáhla toho, že byla i ve svém středním věku přijata u zaměstnavatele na pracovní pozici, ve které neměla žádné zkušenosti, ale kde započala budovat svoji budoucí kariéru. Zároveň úspěšně složila přijímací zkoušky na vysokou školu, kterou do budoucna potřebovala ke svému kariérnímu růstu.

Paní Růženka byla pro mnoho lidí příkladem, z důvodu, že nejdříve úspěšně obhájila svoji bakalářskou práci, ve které zmiňovala od začátku až do konce vědní obor antropologickou biotypologii. Ovšemže za svého konzultanta si vybrala pana prof. medicíny, typologie a psychologie. Všude o typologii hovořila, vůbec se netajila s tím, jak jí a její rodině pomohl pan profesor a jak lidem pomáhá znalost typologie. Dále pokračovala na magisterském studiu a po dvou letech studia byla její diplomová práce opět o čem jiném, než o antropologické biotypologii a jejím konzultantem po celou dobu byl pan prof. medicíny, typologie a psychologie, který jí rovnou doporučil, aby pokračovala ve studiu a konkrétně jí doporučil určitou VŠ i katedru. Když se jela paní Růženka představit na předmětnou katedru vysoké školy v zahraničí, cestovala jsem s ní, tudíž o tom všem znám podrobnosti. Na školu byla přijata, dokázala obhájit svoji závěrečnou práci a již získala svůj titul JUDr. Na svoji zahraniční promoci, pozvala osobně pana prof. medicíny, typologie a psychologie, a když přišel na její slavnostní předávání titulů, tehdy dojatá mu děkovala, že nebýt jeho osoby nikdy by nebyla dosáhla na JUDr. Její ambice a cílevědomost byla veliká a na doporučení se pustila do dalšího studia při zaměstnání, aby získala titul PhD.

Rodina paní Růženky od prvopočátku společného seznámení se s panem prof. (lékařem, typologem a psychologem), byla velice aktivní v účasti na všech typologických akcích. Všichni členové její rodiny využívali pravidelně typologické služby, ale rovněž navštěvovali všechny kurzy, semináře včetně typologických cvičení. Pro své děti paní Růženka samozřejmě také využila poznatků antropologické biotypologie a následně každé z nich zvolilo studium na střední škole podle výsledku typologické služby "zjištění vhodného povolání, včetně specializace." Rovněž u dětí Růženky se při studiu na střední škole ukázaly jejich předpoklady a schopnosti pro předmětné obory. Jednalo se o talent a mimořádně vynikajícími výsledky. V posledním ročníku střední školy se jednomu z dětí paní Růženky stal v zimním období na horách velice vážný zdravotní úraz. Zoufalí rodiče převezli dítě i s lůžkem na vyšetření k panu profesorovi do Typologické poradny v Bratislavě, který na místě podle typologických znaků zjistil, že je možné vyléčení po určité době za předpokladu, dodržení velice přísného léčebného režimu na lůžku. Především musím podotknout, že vše záleželo na práci/spolupráci zdravotně postiženého dítěte, na kterém záviselo, zda bude 100% disciplinovaně dodržovat psychicky i fyzicky velice náročnou léčbu, týkající se absolutního klidu na lůžku. Dítě paní Růženky jednoznačně přijalo, pochopilo a dodržovalo několik desítek dnů pokyny pana profesora a jednoho dne při návštěvě pana profesora u nich doma po provedené kontrole, mělo dovoleno vstát a jít se projít do zahrady. Neznalý člověk by mohl říci, že se jednalo o zázrak, ale jelikož zázraky neexistují, upřesníme si situaci, ve které se jednalo o úspěšné ukončení léčby. Dítě mělo zájem opět chodit a hýbat se, proto po celou dobu skutečně 100% dodržování léčebného procesu bylo v takovém stavu, že se mohlo opět nejen hýbat a chodit, ale postupně se vrátilo také ke všem ostatním pohybovým i sportovním aktivitám.

Na vysoké škole bylo jedno z dětí naprostou hvězdou ve svém studijním oboru. Jak to v současné době na Zemi chodí mezi lidmi, také někteří pedagogové měli upřímnou radost z nadaného studenta, ale naopak někteří opět na základě svých povahových vlastností, tomuto nadanému studentovi záviděli a nepřáli úspěch z důvodu, že je nejenom zastíní, ale dokonce předběhne jako světově uznávaná špička a odborník. Také zde se pozastavíme a připomeneme si již řečené na začátku, že vše v životě lidí se týká hlavně jejich povahy a využívání či používání pozitivních nebo nevýhodných / negativních povahových vlastností. Druhé dítě paní Růženky taktéž vystudovalo vysokou školu a ve své diplomové práci uvádělo využití antropologické biotypologie. Rovněž tato diplomová práce byla velice dobře ohodnocena.

V lidském životě hrají velikou úlohu také mezilidské a hlavně mezipartnerské vztahy a paní Růženka v této oblasti jako žena byla velice nešťastná i v období, kdy jsem jí viděla naposledy. Narušila si mezilidské vztahy sama, ale díky své povaze, neboť dala prostor výkonu svých negativních /nevýhodných povahových vlastností. Často jsem jí při jejích telefonátech opakovala slova pana profesora, že „v lásce se nepomlouvá“. Ovšemže každý člověk musí sám pracovat na sobě a nikdo jiný nemůže pracovat na změně a vylepšení povahy druhého člověka. Nejde to, i kdyby někdo rád chtěl udělat tu práci za druhého člověka, na pozitivním vylaďování a úpravě směřující ke zlepšení povahy a povahových vlastností. Paní Růženka ač dobře situovaná a vzdělaná, ale jelikož nebyla spokojená ve svém partnerském vztahu, začala hledat viníka a našla si ho. Za všechno co pro ni a její rodinu udělal pan profesor, rozhodla se mu škodit. Začala se chovat neprosociálně, nenáležitě a z tohoto důvodu se naše cesty rozešly.

Rok jsem o paní Růžence nevěděla, až mi najednou naši společní známí začali oznamovat, že jim paní Růženka začala telefonovat a vyžaduje schůzku za účelem, že jim chce vykládat jak je nešťastná a poškozená kvůli panu prof. Když jsem se v letošním roce dozvěděla, že paní Růženka se svým manželem podává již opakovaně trestní oznámení na pana prof., přihlásila jsem se sama k podání vysvětlení jako svědek u výslechu. Mám totiž také syna, který v roce 2011 po úspěšném ukončení vysoké školy napsal článek: Povolání entomologa mi zjistil prof. Šramo. A v upravené verzi tento článek dne 7. 9. 2011 byl otištěn v deníku MF Dnes pod názvem Profesi mu vybrali podle tváře. Toho dne mě po obědě z ničeho nic údajně urgentně sháněli 2 „neotesaní“ muži v černých oblecích na vrátnici v mém zaměstnání. Nevybíravým způsobem si vynucovali schůzku se mnou, a když jsem vzápětí zjistila, že mají i číslo na můj soukromý mobil a jejich vyžadování schůzky vystupňovali až na ústní vyhrožování, na nic víc už jsem nečekala a celou záležitost jsem okamžitě byla oznámit a sepsat na Policii ČR. Vysvětlení celé záležitosti bylo pro mne jedno veliké překvapení. Adresu sídla mého zaměstnání a číslo na můj soukromý mobil byl předán manželem paní Růženky dvěma cizím mužům z pochybné soukromé firmy. Manžel Růženky přitom nikdy za mnou v zaměstnání nebyl, nevěděl ani kde pracuji, ale jedna z mála za mnou v zaměstnání byla před několika lety pouze 1x paní Růženka.

Své vyprávění o typologii zakončím odkazem opět na začátek „Co je k tomu vedlo?“ Vysvětlení je zcela jednoduché - výkon jejich povahy.

V Praze 11. 11. 2012  Bartošová J.